A.B.C. - FIVE PLACES YOU WANT TO VISIT (6 OF 30)

30. ledna 2016 v 15:30 |  Z mého života
Dnešní povídání bych začala citátem, který jsem nedávno objevila a který mi připadá velice výstižný pro dnešní společnost lidí.


A je to pravda jako hrom. A jestli si říkáte, že váš život není o těchto třech věcech, tak si sami sobě lžete. Kdyby každý z nás mohl navštívit místa svých snů, potkal partnera svých snů a zkrátka, dělal to, co ho baví, tak není možné, aby byl nešťastný. Ani já na tom nejsem jinak, také mám své cíle, které se točí kolem těchto "věcí". Dnes se chci ovšem více rozpovídat o tom cestování (ale na to ostatní taky dojde).


Tento článek spadá do mé challenge, kterou se mi snad jednou podaří dotáhnout do konce. ;-)

Ještě před několika měsíci bych tvrdila, že kdybych měla možnost (tedy čas a peníze), tak bych procestovala skoro celý svět. Lidé se ovšem mění a stejně tak se mění jejich názory. Ovlivňují nás události a lidé kolem nás. To vše patří k našemu životu a není na tom nic špatného, když se rozhodneme změnit názor na něco, čemu jsme předtím přikládali velký význam.

Nebudu chodit kolem horké kaše a řeknu Vám na rovinu, co mě přimělo změnit můj pohled na procestování celého světa. Je to asi 2 měsíce zpátky, co jsem na Facebooku objevila stránku s názvem "Humans of Prague". Po pár dnech jsem se dopídila k tomu, že existuje i blog Humans of Prague, který mám já osobně mnohem raději než facebookovou stránku.


"Fotografický blog Humans of Prague publikuje portréty lidí z pražských ulic. Snímky a doplňující texty jsou svědectvím letmých setkání mezi fotografem a neznámým člověkem. Cílem blogu je seznamovat své čtenáře s rozmanitostí lidí, jejich myšlenek a příběhů v současné Praze."
(http://humansofprague.ihned.cz/o-nas)


Tento blog je inspirován blogem Humans of New York, který byl první svého druhu. Dnes už najdete podobné blogy (a Fb stránky) o všech větších městech - London, Barcelona, Berlin atd.

A právě jedno takové svědectví mě přimělo změnit můj názor, který jsem již zmiňovala výše. Bylo to svědectví jednoho muže (nevím, z které země pochází, ale Čech to rozhodně není), který celý život cestoval. Procestoval 60 zemí, v 16 z nich žil, měl spoustu krásných zaměstnání, zabýval se uměním a tím, co ho zajímá, byl svobodný a "free" jak se říká. Ovšem jeho první věta byla: "Cestování mě unavuje." a na závěr výpovědi řekl: "Nikdy mi nechybělo, že nejsem ženatý, že nemám partnerku a že nemám domov. Až dnes."

Jeho svědectví mě zaujalo zatím nejvíce ze všech, které jsem doposud četla a vzala jsem si ho k srdci. Tento muž má rozhodně více zkušeností než já a i podle fotky mi byl sympatický. Z jeho výpovědi jsem vyvodila, že se snaží říct, co potká spoustu dnešních mladých lidí.

Pokud máte chvíli čas, tak bych Vám určitě doporučovala si toto svědectví přečíst. Není to dlouhé, jsou to jen dva odstavce. A i když raději čtu na blogu, tak toho bych vám doporučila přečíst z Facebooku, protože některé komentáře, které se k tomu vážou, jsou také velice zajímavé a poučné.


Toto svědectví ovlivnilo můj názor na cestování a jsem za to ráda. Uvědomila jsem si, že takhle skončit nechci. Jak jsem se zmiňovala na začátku, tak v podstatě každý člověk chce tři věci od života. Jenomže když se to s tou první přežene, už nezbyde čas na tu druhou a tím pádem nikdy nedojde k té třetí, ke štěstí.

Tím ovšem nechci říct, že bychom neměli cestovat. To vůbec ne. Cestování je super, ale neměli bychom zapomínat na vztahy, ať už rodinné, přátelské nebo partnerské.


Pět míst, které chci navštívit

V budoucnosti určitě plánuji cestovat (a plány se už pomalu rozjíždějí), ale všechny mé cestovatelské touhy souvisí s tím, co chci v budoucnu dělat. Necestuji jenom proto, abych toho viděla co nejvíc a pak se tím mohla chlubit.

Dokonce chci navštívit místa, kde už jsem jednou byla, ale neměla jsem možnost tam zůstat déle. Do této kategorie spadá Řím. Měla jsem možnost navštívit hlavní město Itálie pouze na jeden den, což je velice málo na to, aby člověk poznal toto krásné město a všechny jeho kouzla. Nebyla jsem ve Vatikánu, což mě trochu mrzí, protože já, jako věřící člověk, chovám k tomuto místu velkou úctu.

Další místo, nebo spíše země, kterou bych si opravdu přála navštívit, je Španělsko. A to i z toho důvodu, že bych se ráda naučila španělsky. Na střední škole jsem se 4 roky učila španělštinu, ale dost jsem to flákala, čehož teď lituji (ale chybami se člověk učí). Chtěla bych umět ještě jeden cizí jazyk, protože angličtina se v dnešní době považuje skoro za samozřejmost a už to není nic výjimečného. Věřím, že znalost dalšího jazyka se bude velice hodit. Říkám záměrně "bude", protože cestu do Španělska skutečně plánuji. Přihlásila jsem se do projektu Erasmus, který umožňuje studentům VŠ vycestovat a studovat jeden nebo dva semestry v zahraničí. A já jsem si vybrala právě Španělsko. Pojedu tam sice nejdříve za půl roku, ale vědomí, že tam pojedu a že to nejsou jen řeči, je v tuto chvíli dostačující.

Čím dál, tím zajímavější. Život na opačné polokouli země (tedy jižní) musí být rozhodně jiný a bylo by strašně vzrušující to poznat osobě. Velký rozdíl je už jenom v tom, že roční období je tam naopak. Líbí se mi představa Vánoc v létě, na nějaké krásné pláži. Možná Vás už napadlo, že mluvím o Austrálii, ale není tomu tak. Mám na mysli Nový Zéland. Nový Zéland mě velmi fascinuje a je to jeden z mých snů podívat se tam. Tato ostrovní země má hodně co nabídnout, od krásných hor, sopek a gejzírů až po dlouhé písčité pláže. Jsem si jistá, že tam bych se nenudila. Jedno místo mě však láká nejvíce a tím je Hobitín - místo, kde se natáčel Pán prstenů a taky samozřejmě Hobit. Opravdu doufám, že jednoho dne Nový Zéland navštívím.


I když preferuji léto před zimou, slunečné dny před deštivými a pláže před horami, tak mě to táhne ke Skotsku. Když se řekne Skotsko, tak se mi vybaví deštivé počasí, mlha, divoká příroda, rozsáhlé zelené údolí, jezera, špatně srozumitelný skotský přízvuk tamějších lidí, muži v sukních, zajímavá historie a trochu taky taková melancholie.

Asi si říkáte, proč zrovna takové místo se mi líbí a proč bych ho chtěla navštívit. Nuže, povím Vám to.

To, že se nám nějaké místo na zemi líbí je dáno hlavně tím, jaké máme na to místo vzpomínky a jak o něm hovoří naši přátelé a rodina (zase tady působí ten vliv okolí). Někdo řekne, že nejhezčí místo na zemi je Paříž, ale druhý řekne, že pro něj to je například Olomouc. Tyto dvě města jsou velice odlišné a nejspíš, kdybych se někoho zeptala, které z těchto dvou měst byste navštívili raději, většina by odpověděla "Paříž". To ale z Paříže nedělá lepší a hezčí místo na světě než je Olomouc. Jak už jsem řekla, pro někoho může být Olomouc mnohem atraktivnější, tyto názory jsou velice subjektivní.

Kdyby mi někdo dal na výběr - jet do USA a jet do Skotska - vybrala bych si Skotsko, i když většina lidí by brala právě druhou možnost.

Ve Skotsku jsem již jednou byla. Bylo to před pěti lety na školním zájezdu. Byl to můj první delší výlet do zahraničí. Předtím jsem nikdy nebyla tak dlouho pryč z domu. I když to bylo již dávno, tak mé vzpomínky jsou stále živé a přesně si pamatuji, jak jsem se cítila. A chtěla bych se tak cítit znova. Navštívit znova Skotsko, znova ty stejné místa (a ještě další, které jsem neměla možnost navštívit) by pro mě mělo mnohem větší cenu než jež jet na "Travel Around the USA". I když tím bych samozřejmě taky nepohrdla. Ale o to teď nejde. Snažím se tu říct, že ve Skotsku bych se cítila šťastnější.

Měli bychom cestovat na místa, o kterých si myslíme, že návštěva daného místa by nás udělala šťastnější a ne tam, kde bychom získali atraktivnější zážitek k vypravování. Jde o to štěstí, které všichni chceme - viz úvodní citát. :-)

Již jsem vám představila čtyři místa, které bych chtěla navštívit. A co to páté? Inu, nejsem si úplně jistá, co by to mělo být. Na naší planetě je neskutečné množství krásných míst. Kdybych měla s sebou mé nejlepší přátele, tak bych dokázala udělat z jakéhokoliv místa na zemi to nejhezčí.

Ale troufám si tvrdit, že je tu přeci pár míst, na kterých bych byla šťastná i sama. Některá místa jsou pro to přímo stvořená. Nedokážu si třeba představit, že by se mi na ostrově Bora Bora nelíbilo. Vždyť je to ráj na zemi! ;-)


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama